Vždy je důležité znát základní údaje o Vaší plánované destinaci. Jak je to s lékařskou péčí, náboženstvím a historií země? Odpovědi na to nejdůležitější najdete na této stránce.

Státní vlajka: Žlutá barva vlajky symbolizuje ochranu krajiny a národa buddhismem, lev je dávný symbol ostrova a připomíná, že mýtický Arian, otec legendárního vládce a dobyvatele ostrova Vidžáje, byl lev, a že domácí jméno tohoto zvířete, sinha, je základem původního názvu Lví ostrov (Sinhala dvípa – odtud Cejlon). Zelená barva symbolizuje muslimské obyvatele, oranžová (většinou hinduistické) Tamily, kteří tvoří národnostní menšiny vedle většinových Sinhálců. (zdroj Wikipedie)

Státní znak: Lev je dávný symbol ostrova a připomíná, že mýtický Arian, otec legendárního vládce a dobyvatele ostrova Vidžáje, byl lev, a že domácí jméno tohoto zvířete, sinha, je základem původního názvu Lví ostrov (Sinhala dvípa – odtud Cejlon). Lístky lotosu představují národ, džbán je tradičním symbolem hojnosti a štěstí a Slunce s Měsícem symbolizují dlouhý život. (zdroj Wikipedie)

Srí lanka je sice o něco menší, než česká republika, ale žije zde jednou tolik obyvatel, než u nás. Celkový počet obyvatel je dnes téměř 21 milionů a hustota osídlení je přibližně 325 osob na kilometr čtvereční. Průměrná délka života je zde 76 let. U mužů 73 let a u žen 79 let.

Většinovou část obyvatel ostrova (75%) tvoří Sinhálci, jež jsou potomci Indoárijců, kteří přišli na ostrov po Adamově mostě a smísili se se čtyřmi skupinami původních obyvatel (Jaků, Nágů, Dévů a Šatriů).

Druhou významnou skupinou (11%) jsou Tamilové náležící k drávidské skupině, kteří přicházeli na ostrov většinou jako nájezdníci v dobách anuradhapurského a polonnaruwského království (3 stol. př. n. l. – 12 stol. n. l.). Tato skupina žije převážně v severní a východní části ostrova.

Další skupinou jsou Maurové, kteří začali přicházet na ostrov v sedmém a osmém století, jako obchodníci po Hedvábné stezce. Ti se zde oženili s místními ženami a usadili se zde. Dělí na dvě skupiny. Jedna, pocházející původem z Jemenu a žijící převážně na jihu ostrova se nazývá Hamba. Druhá pochází původem z Maroka a nazývá se Marakala. Tyto dvě skupiny dohromady tvoří 9% obyvatel.

V devatenáctém století si Britové začali na práci dovážet pracovité indické Tamily, jež dnes tvoří asi 4% obyvatel ostrova. Tato skupina žije především v horách a na jejich úpatí a pracuje na čajových a gumovníkových plantážích.

Na ostrově je taktéž zastoupena malá menšina Malajců a skupina potomků kolonizátorů, smíšených s domorodými obyvateli, nazývaná Burgeři.

Základními jazyky zde jsou: Sinhálština a Tamilština. Sinhálská většina používá Sinhálštinu. Tamilská menšina a většina muslimské populace se dorozumívají Tamilštinou. Ve školách je zavedena povinná výuka druhého jazyka a angličtiny. Sinhálské děti se tedy učí: sinhálštinu + tamilštinu + angličtinu. Tamilské děti naopak: tamilštinu + sinhálštinu + angličtinu. Toto by zajisté mělo do budoucna být velkým přínosem pro soužití mezi těmito etnickými skupinami.

Na většině úřadů se lze běžně setkat s angličtinou a není problém se domluvit. Stejně tak ve všech turistických oblastech se běžně používá angličtina a v některých případech dokonce i němčina. Poslední dobou se též na mnoha místech objevuje ruština a čínština.

Srí Lanka je ostrovní stát, nacházející se v Indickém oceánu mezi 6-10 stupněm severní šířky a 79-82 stupněm východní délky.

- rozloha ostrova je 65.610 km2. Z toho je 64.740 km2 země a 870 km2 vodní plochy.

- celková délka pobřeží je 1340 km.

- od severu na jih ostrov měří 432 km a od východu na západ 336 km

- nejvyšší hora ostrova Mount Pedro (Pidurutalágala) měří 2.524 metrů

- na ostrově teče 103 řek, z nichž nejdelší je Mahaweli river, měřící 334 km

- na těchto řekách je 52 hlavních vodopádů, z nichž nejvyšší je Bambarakanda, kde voda padá z výšky 263 m.

- na ostrově je vybudováno 2068 umělých jezer, která jsou určena převážně k zavlažování.

Hlavní město: Srí Jayawardenapura Kotte

Komerční centrum: Colombo

Bohatá historie ostrova sahá zhruba 30.000 let zpět. Její součástí je i stará legenda Ramajána, jež vypráví o tom, jak někdy před osmi tisíci lety vládl na ostrově Lanka mocný vládce Rávana, jež se dostal do křížku s indickým vládcem Rámou.

Novější historie byla popsána v několika kronikách. Zajímavostí je, že se údaje v kronikách občas liší a tak nad dějinami ostrova občas nalézáme otazníky. Nicméně podle těchto kronik někdy v šestém století př. n. l. z Indie přišel po Adamově mostě, přes ostrov Mannar indický princ Vijaya se svou družinou. Ten začal zemi nazývat Tambapani, podle pláží měděné barvy. V té době již zde žili čtyři skupiny původních obyvatel, nazývané Jakové, Nágové, Dévové a Šatriové. Princ Vijaya se seznámil s princeznou od Jaků, jménem Kueny, jež mu pomohla se usadit na ostrově. Posléze se vzali a měli spolu dvě děti. O něco později si princ Vijaya přivedl další princeznu z Indie, což se Kueny vůbec nelíbilo a rozhodla se spolu se skupinou nejvěrnějších odejít a usadit se na východním úpatí hor. Její potomci zde žijí dodnes přírodním způsobem, něco jako australští křováci a jsou nazýváni Védové. Druhá a třetí generace potomků Jaků smíšených s členy družiny prince Vijayi si začali říkat Sinhálci a dnes tvoří majoritní skupinu obyvatel ostrova.

Někdy na přelomu pátého a čtvrtého století př.n.l., když se vnuk prince Vijayi zvaný Pandukabhaya, stal panovníkem, založil první královské město. Správcem města jmenoval svého strýce Anuru podle kterého město pojmenoval Anuradhagrama, což se později změnilo na Anuradhapura. Ta pak byla hlavním městem ostrova až do roku 992 n. l., kdy byla dobita a téměř kompletně zničena cholskými nájezdníky, jimž veleli král Raja Raja Chola a jeho syn Rajendra Chola. K nevýznamnějším událostem, ke kterým zde došlo, patřil příchod buddhismu ve třetím století př. n. l. a příchod posvátného Buddhova zubu ve čtvrtém stol. n. l. Za téměř 1500 let vlády Anuradhapury se zde vystřídalo 123 králů a královen.

Po té co Anuradhapuru dobyli indičtí nájezdníci zvaní Cholas v roce 992, z obav před útoky singhálců a zároveň dalšími útoky z Indie, přesunuli hlavní město 80km jihovýchodně a nazvali jej Mammadi Cholás Mamdalam. V jedenáctém století ale přišel neočekávaně z jihovýchodu král Vijayabáhu a po porážce Cholás obsadil město a přejmenoval jej na Pulastipuram – pozdější Polonnaruwa. Město bylo velmi bohaté a stále se rozvíjelo. Až do té doby, kdy jej na začátku 13. stol. dobil a kompletně zničil cholský nájezdník Kalinga Magha.

Sinhálští králové pak museli utéci a hlavní město se postupně z bezpečnostních důvodů přemisťovalo po ostrově města Dambadeniya, Kurunnagala, Yapahuwa, Gampola až se v roce 1412 dostalo do Kotte, kde se usídlilo na dalších sto sedmdesát let. Až v roce 1593, bylo z obav před invazí portugalských kolonizátorů, hlavní město přesunuto do středu země, do vesničky Senkadagalapura a pojmenováno Kanda Udarata Senkadagalapura Maha Nuwara. S takovýmto názvem měli kolonizátoři samozřejmě problém a tak začali město nazývat Kanday, z čehož později vznikl název Kandy. Kandy bylo hlavním královským městem až do roku 1815, kdy se ho intrikánským způsobem zmocnili Britové.

V roce 1505 přistáli na ostrově Portugalci. Ti získali od krále z Kotte povolení k obchodu a začali se usazovat po celém pobřeží. Z obav před místními obyvateli se začali opevňovat, stavět malé pevnosti a postupně rabovat zemi.

Po roce 1640 se na ostrově objevila holandská společnost Dutch East Indies company, jejíž zástupci se spojili s králem z Kotte. Holanďané pak společně s králem vyhnali Portugalce ze země. To se ale později neukázalo jako dobrý krok, jelikož Holanďané rabovali zemi mnohem více, než jejich předchůdci.

Na konci osmnáctého století pak pod vlivem změn v Evropě Holanďané začali opouštět zámořské kolonie a jejich nástupci se postupně stali Britové. Portugalci a Holanďané se drželi na pobřeží a nepodařilo se jim dobít Kandyjské království. To se podařilo až Britům. Ovšem ani oni neuspěli silou a tak použili lsti. Původně dobrého, posledního panovníka naučili pít, až se znelíbil svým ministrům. S jejich pomocí, pod falešnými přísliby vlády, se v roce 1815 zmocnili ostrova. Ostrov byl vyhlášen britskou kolonií a nazýván Ceylon.

Vláda Britů na ostrově trvala 133 let. Po té, co po neúspěších v Indii, začali ve dvacátém století opouštět tuto oblast, opustili i Ceylon. A tak 4. února 1948 země získala nezávislost.

Za celou historii ostrov vystřídal řadu jmen. Již v dávných dobách se podle legendy Ramayana nazýval Lanka. Od té doby vystřídal spoustu dalších jmen jako Tambapani, Taprobane, Salike, Simoundou, Heladiva, Lanka Deepa, Ratnadeepa, Serendip a podobně. V koloniálních dobách pak byly používány různé tvary názvů Cilao, Ceilan, Zeilan apod. Až Britové ustanovili název ostrova na Ceylon. Tento název zůstal ostrovu až do roku 1972, kdy byla země přejmenována na dnes používané - Demokratická socialistická republika Srí Lanka.

Na přelomu století byla země zužována občanskou válkou, která trvala celých třicet. Tato válka výrazně brzdila rozvoj této krásné tropické země. Od 17.5.2009 je v zemi opět mír a pomalu se začíná zotavovat jak z války, tak z ničivého Tsunami 26.12.2004.

   Na Srí Lance je povinná školní docházka. Vzhledem k tomu, že vláda důsledně dohlíží na to, aby každé dítě starší pěti let poctivě navštěvovalo školu, řadí se Srí Lanka na žebříčku gramotnosti na druhé místo v Asii, mezi Japonsko a Singapur.

   Vzdělání začíná již na úrovni mateřských škol, které zajišťují soukromé organizace, buddhistické, nebo hinduistické temply, křesťanské kostely a mešity. Na některé mateřské školy musí rodiče žákům přispívat, ale jedná se pouze o symbolické částky. Existují zde však i soukromé mateřské školy, kde výuka již od začátku probíhá naprosto odlišně od výše uvedených. Děti se učí základům angličtiny, mají kurzy plavání apod., tuto školku však plně hradí rodiče.

   Po dovršení pěti let musí každé dítě zahájit školní docházku, která je kompletně hrazena státem. Žákům jsou zdarma zapůjčeny všechny potřebné učebnice, které vždy na konci roku musí vrátit. Každý žák rovněž obdrží zdarma dvě školní uniformy na jeden rok. Na prvním stupni nosí chlapci do školy bílou košili a modré šortky, děvčata bílé šaty a školní kravatu. Na druhém stupni mají děvčata uniformu stejnou, chlapci pak nosí bílé kalhoty a bílou košili.

   Studium na státních školách probíhá většinou v mateřském jazyce Sinhálci - sinhálština, Tamilové – tamilština. Pro budoucí lepší soužití mezi obyvateli se od první třídy učí druhý jazyk Sinhálci tamilštinu a Tamilové sinhálštinu. Všichni se pak povinně učí angličtinu.

   První stupeň má pět tříd a po ukončení pátého ročníku, všichni musí postoupit první zkoušku. Na základě počtu získaných bodů z této zkoušky si mohou i děti z chudých vesnických rodin zvolit studium na nejprestižnějších školách na ostrově. Veškeré vícenáklady na cestovné, ubytování a podobně hradí stát.

   Druhý stupeň má šest tříd a po ukončení jedenácté třídy, všichni žáci musí postoupit zkoušku, která završuje základní úroveň vzdělání. Na základě dosažených bodů z této zkoušky mohou žáci pokračovat v tzv. advance level. Pro ty, kteří nedosáhli potřebný počet bodů, jsou připraveny různé kurzy zaměřené odbornými směry – něco jako učební obory.

   V advance level studenti pokračují dva a půl roku jako přípravu na univerzitu. Studium je zde již rozděleno do čtyř různých směrů. Sekce medicíny, sekce technická, sekce obchodní a sekce umělecká. Např. ti, kdož chtějí studovat medicínu, již zde studují biologii, chemii a fyziku. Budoucí studenti technických oborů studují matematiku, fyziku a chemii. Studenti ekonomická sekce – ekonomie, účetnictví, obchodu, IT apod. Na umělecké sekci se nevyučuje pouze umění, ale filosofie, jazyky, literatura. Studenti zde stále nosí školní uniformy, stejné jako na druhém stupni.

   Po ukončení advance level studenti dělají přijímací zkoušky na univerzitu. I na univerzitách je studium zdarma a studenti zde mají zajištěné ubytování zdarma. Na stravu si mírně připlácí. Na ostrově je celkem patnáct univerzit.

   Kromě státních škol je zde více než 200 soukromých škol, kde se vyučuje převážně v angličtině. Na těchto školách se studium platí a jejich úroveň je většinou o něco vyšší než na státních školách. Každá škola má své vlastní uniformy, které se liší od uniforem na státních školách.

Zdravotní péče na Srí Lance je, přístupná všem bez rozdílu a kompletně zdarma. Navíc v poslední době bylo dosaženo výrazného zkvalitnění služeb. Kvalita sice při srovnání s Evropou není na takové úrovni, ale i tak se Srí Lanka řadí na přední místo v regionu.

Péče začíná již na vesnické úrovni. Na každých 5000 obyvatel, je přidělena jedna lékařka, která dohlíží na zdravotní stav dětí, stará se o budoucí matky, zajišťuje očkování apod. Tato lékařka musí žít ve svěřené oblasti a neustále je v terénu. Na služebním motocyklu pravidelně navštěvuje rodiny a kontroluje zdravotní stav, váhu a výšku dětí. Tato lékařka je podřízena místní nejbližší nemocnici. Nemocnice zde mají několik úrovní:

Divisional hospital - (má tři stupně)
C – něco jako zdravotní středisko (bez lůžkové části)
B – menší nemocnice do 100 lůžek – bývá rozdělená na čtyři části (mužská, ženská, porodní a dětská). Každá část má vždy stejný počet lůžek - zpravidla násobek šesti. Zde se provádí pouze základní léčba a chirurgické zákroky s lokálním umrtvením.
A – stejná jako B, jen počet lůžek bývá mezi 100-150.

Base hospital
Již jsou zde zvlášť jednotlivá oddělení. Zde již je operační sál, kde se provádí složitější operace. Také lékaři zde již mají vyšší kvalifikaci. A součástí bývá i krevní banka.

District general hospital
Jedná se již o velké nemocnice na vyšší úrovni. V každém regionu zpravidla bývá minimálně jedna takováto nemocnice.

Teaching hospital
Fakultní nemocnice na nejvyšší úrovni, s nejlepším vybavením a s největšími odborníky v daných oborech.
Z výše uvedeného vyplývá, že zdravotnictví je dobře zorganizováno, avšak bohužel neodpovídá kapacitně a na složitější operace se musí dost dlouho čekat.

Private hospital
Krom státních nemocnic zde též nalezneme soukromé nemocnice, které bývají ještě na lepší úrovni, avšak za léčbu se zde již platí.

Ayurveda clinic
Jsou to většinou státní zařízení, kde se léčí pouze místní obyvatelé. Některá zařízení mají oddělení nadstandard, kde si každý za svou léčbu platí. Využívá pak soukromí, televizi na pokoji a pod. Pro turisty jsou přístupné pouze výjimečně. Pracuje zde vysoce vzdělaný personál a velmi odborní lékaři.
Ayurveda na Srí Lance má velmi starou tradici podobně jako v Indii a pro zahraniční klientelu je dostupná v Ayurvédských hotelových rezortech.

Z hlediska víry je Srí lanka velice zajímavou zemí. Potkávají se zde ta nejrozšířenější náboženství jako je hinduismus, křesťanství a islám, spolu s buddhismem - nejrozšířenější životní filosofií na světě. Všichni zde tolerantně žijí vedle sebe, bez nějakých závažnějších problémů. V některého z Bohů, nebo v životní filosofii zde věří 99% obyvatelstva…

Buddhismus 70% - většinu příznivců této skupiny tvoří sinhálská část obyvatelstva a je rozšířen po celém ostrově, krom severu.

Hinduismus 12% - většinu příznivců této skupiny tvoří tamilská část obyvatelstva a je rozšířen především na severu a severovýchodě ostrova, kde je žije převážná část srílanských tamilů. Stejně tak v horách, kde naopak žije většina indických tamilů.

Islám 9% - většinu příznivců této skupiny tvoří potomci maurských obchodníků, kteří žijí převážně na severozápadě, východě a jihovýchodě ostrova.

Křesťanství 8,5% - většinu příznivců této skupiny tvoří potomci těch, které získali na svou stranu evropští kolonizátoři. Nejrozšířenější je především na severozápadě ostrova.

Máme zde pro Vás všechny potřebné informace, které můžete potřebovat, abyste si užili pobyt v této krásné zemi bez zbytečných nepříjemností a překvapení.

Srí Lanka zavedla s účinností od 17. 4. 2024 nový systém elektronických víz (eVisa). Systém eVisa nahradil systém Elektronického cestovního povolení (Electronic Travel Authorization, ETA). Občané ČR, kteří cestující na Srí Lanku za turistickým účelem s délkou pobytu do 30 dní, jsou v rámci nového systému eVisa osvobození od požadavku získání víza a uhrazení vízového poplatku.

Nově tedy stačí mít při příletu pas platný ještě minimálně 6 měsíců od data příletu.

Pro občany ostatních zemí e možno získat vízum na 60 dnů elektronicky prostřednictvím eVisa https://www.srilankaevisa.lk/ za $75.  Pokud to nestihnete, nic není ztraceno a vízum si můžete zakoupit při příletu přímo na letišti v Negombu. Ale pozor, tím se Vám může prodloužit doba odbavení a cena za vízum může být vyšší.

Při pobytu nad 30 dní je nutno toto vízum prodloužit na imigračním úřadě na adrese: Department of Immigration and Emigration, 41, Ananda Rajakaruna Mawatha, Colombo 10, Sri Lanka. Prodloužení je pro občany ČR bezplatné na celkovou dobu do 60 dní pobytu. Při žádosti o prodloužení na 4-6 měsíců je nutno vysvětlit imigračnímu úředníkovi důvod, pro který zůstáváte na SL déle. Pokud ho o účelu svého pobytu přesvědčíte, budete muset za prodloužení na celkovou dobu 6 měsíců zaplatit $150 a prokázat že máte hotovost, za kterou se zde budete stravovat a bydlet. Je nutné mít i adresu pobytu. Za prodloužení na 7-9 měsíců je stanoven poplatek $200 (poplatky jsou různé pro občany různých států).

Pokud požadujete víza za jiným než turistickým účelem, je potřeba kontaktovat velvyslanectví Srí Lanky ve Vídni.

Více informací ohledně víz naleznete zde:  http://www.immigrationlanka.com/

Ministerstvo zdravotnictví a různé hygienické stanice, stejně tak jako většina turistických průvodců a cestovatelských serverů uvádí celou řadu potřebných (v některých případech až zarážejících) očkování.

Naše stránky jsou pouze stránky s informacemi o zemi a nenáleží jim jakýmkoliv způsobem zpochybňovat informace těchto institucí.  Takže pokud vám lékař řekne: „Očkujte se“, tak se očkujte. Pokud vám lékař řekne: „Berte antimalarika“, berte je.

Dovolte mi zde ale můj soukromý názor: Kdyby mi někdo řekl, že já, nebo mí blízcí se při cestě na Srí Lanku musíme očkovat na žloutenku typu A, nebo B, popřípadě ještě tyfus, dalo by se to pochopit. Pokud by mne i nadále nutil, do dalších očkování nebo antimalarik je to trochu jinak. Neboť ten kdo mi antimalarika na Srí Lanku doporučuje, buď sám neví, o čem vlastně mluví, nebo je darebák, jenž na mě chce vydělat bez ohledu na mé zdravotní následky.

Tento můj soukromý názor byl oficiálně potvrzen, když World Health Organization - WHO označila 5.9.2016 Srí Lanku jako "Malaria - Free country".

Všichni víme, že u jakéhokoliv očkování se projeví průvodní jevy nemoci, proti které se člověk nechá naočkovat. Stačí oslabená imunita a je po dovolené 🙁

Tuto kapitolu (kromě malárie, která je již oficiálně potvrzena), prosím berte jako můj soukromý názor, který se některým může jevit jako naprosto scestný. Ale vychází z mého více než patnáctiletého pobytu zde na ostrově, kdy se dost často pohybuji i mimo turisty navštěvované oblasti.

Samozřejmě i zde se mohou vyskytnout závažnější onemocnění, jako třeba Horečka Dengue a podobně, před kterými vám stejně očkování nepomůže. Ale je to zde poměrně vzácné. Z tohoto hlediska je Srí Lanka relativně bezpečná země, kde není potřeba žádné speciální očkování.

Sinhálština
S tímto jazykem se na ostrově setkáte nejčastěji. Hovoří jím většinová, převážně sinhálská část obyvatelstva.

Tamilština
Tamilsky se hovoří hlavně na severu ostrova a v horách, kde žije převážná část obyvatel tamilského původu. Tento jazyk též používá velká část muslimského obyvatelstva.

Angličtina
Anglicky se dá domluvit na většině úřadů. V současné době je na ostrově ve školách povinná výuka angličtiny a tak většina mladších obyvatel již hovoří anglicky. Ve všech letoviscích se dá domluvit anglicky.

Ve většině letovisek se občas dá domluvit i německy a rusky, známe i takové, kde se domluvíte Česky 🙂

Měna na Srí Lance se nazývá Rupie a je označována zkratkami LKR nebo Rs

Kurz (duben 2024) (aktuální kurzy zde)
1Usd = 300 Rs
1Euro = 320 Rs
1Czk = 12,5 Rs

Jedna rupie se dále dělí na 100 centů. S centy se však setkáte jen zřídka

Kovové peníze jsou v hodnotách
1Rs, 2Rs, 5Rs, 10Rs

Bankovky jsou v hodnotách
10Rs, 20Rs, 50Rs, 100Rs, 500Rs, 1000Rs, 2000Rs, 5000Rs

Ve většině velkých hotelů, nákupních centrech a luxusních restauracích lze platit i kreditní kartou, hlavně Master Card a Visa i když si zde banky za platbu kartou připočítávají někde až 5% úrok.
Všude ve městech již jsou bez problému dostupné peněžní bankomaty.

   Přesto, že ostrov leží blízko rovníku, vysoké teploty přes 40 stupňů se zde vyskytují pouze výjimečně. Okolní oceán a věčně vanoucí vítr zajišťují přiměřené letní teploty, které jen zřídka kdy přesahují 35 stupňů. Spolu s příjemnou vlhkostí to vytváří krásné letní prostředí, za kterým většina turistů vyjíždí na dovolenou.

   Výjimku tvoří horská oblast v okolí města Nuwara Eliya, kde se v nadmořské výšce teploty běžně pohybují kolem patnácti stupňů po celý rok. Ovšem pozor, jsou i případy, kdy zdejší teploty klesají až k nule, což může nepřipraveného turistu dosti zaskočit. Navíc zde po většinu roku bývá zataženo s častými srážkami.

   Počasí na celém ostrově ovlivňují především dvě hlavní monzunová období. Od května do srpna prší hlavně na jihozápadě, kdy tuto část ostrova ovlivňuje monzun, přítomný v Indickém oceánu. Dešťové mraky se však většinou zastaví o centrální a hory a v ostatních částech země je pěkné počasí.

   Naopak přítomnost monzunu v Bengálském zálivu, způsobuje deštivé období od prosince do března na severovýchodě a východě ostrova. V té době je zase hlavní sezona na jihozápadě.

   Z tohoto je zřejmé, že na Srí Lance je neustále sezona a dá se sem cestovat téměř celý rok. Jen je potřeba si správně naplánovat místo pobytu.

   Ale ani v monzunových měsících však neprší neustále. Celý den proprší jen výjimečně a déšť se většinou pravidelně střídá se sluncem.

   V měsících říjen-listopad však dochází k tzv. intermonzunu, kdy časté tlakové níže v Bengálském zálivu způsobují deště po celém ostrově. Pouze tehdy proprší celé dny a návštěva Srí lanky může být zklamáním.

   Teplota moře se drží okolo 27 ° C po celý rok.

Hned po příjezdu Vás zajisté překvapí, že se na Vás všichni příjemně usmívají a většinou jsou velmi přátelští. Ale pozor, o to více je potřeba si uvědomit, že přijíždíte do jiné části světa a že je nutné se přizpůsobit zdejším pravidlům. Mnohé turisty překvapí, že spousta u nás z běžných drobností je zde nepřípustných a domorodce uráží.

Oblečení – je dobré dodržovat určitou etiketu v odhalování a tílka, šaty na ramínka a příliš krátké sukně a kraťasy si nechat až na pláž. Také u pánů chodit bez trička je společensky nevhodné. Když už si ženy vezmou na sebe něco z výše uvedených oděvů, měli by následně počítat s odezvou a vyzývavým až drzým chováním od místních hochů a mužů. Na Srí Lance je totiž prohibice ne jen na alkohol, ale i na sex a vyzývavé oblečení zde znamená pokyn ano, já jsem sem přijela kvůli vám hoši. 🙂 Stejně vyzývavě působí i držení se za ruce, a líbání se s partnerem na veřejnosti.

To stejné platí při návštěvách posvátných míst a templů. Zahalená ramena, kolena, doporučujeme neprůhledné dlouhé sukně, tričko s rukávkem bez velkého výstřihu, mužům dlouhé kalhoty. Jestli zrovna máte pokrývku hlavy, je vhodné ji sundat. Před většinou templů, nebo posvátných míst jsou kabinky, kde byste si měli odložit boty. Někde taková místa nejsou, ale nemusíte se bát vyzout a nechat si boty tam, kde je mají ostatní.

Nákupy - Při nákupech podávejte peníze pravou rukou a ukládejte zpět pěkně pomalu a důsledně. Ne vždy platí, že prodavači jsou ochotni smlouvat. Pokud mají na zboží cenovky, jsou ceny dané. Pokud ne, můžete se pokusit zeptat na slevu. Neurážejte však obchodníky arogantním smlouváním a klidně řekněte, za jako cenu byste zboží koupili a oni vám řeknou částku, za jakou si mohou dovolit prodat. Ne vždy je to zboží jejich a jsou to jenom najmutí poslíčci, kteří mají nařízené ceny. Pravou ruku používejte na veřejnosti i při jídle, nebo když někomu něco podáváte.

Důležité upozornění – za některé pro nás zcela běžné věci, můžete být i potrestáni policií. Pokutou, nebo i několikadenním vězením, než se celá věc vyřeší. A to je – koupání a opalování bez plavek, přespávání na pláži nebo na veřejných místech, kouření a pití alkoholu na veřejnosti, vměšování se do politických mítinků a pobuřování občanů Srí Lanky proti státu.

Fotografování - stejně jako ve většině ostatních zemí je i zde zakázáno fotografovat vojenské, nebo policejní objekty a podobně. Pokud si chcete někoho vyfotografovat, je potřeba předem požádat o jeho souhlas. Může se stát, že foto někdo bude chtít zaplatit. Je na vás, zda mu něco dáte. Na rozdíl od jiných zemí je zde zakázáno se fotografovat před sochou Buddhy zády k němu. K posvátným sochám byste se ani neměli točit zády, nebo na ně sahat, nebo na ně dokonce kvůli fotografování lézt.

Děti a zvířátka – mnoho z vás, kteří se chystají na dovolenou do exotických zemí, se těší na krásné okaté dětičky a už doma pro ně nakupují dárky. Shánějí propisky, pastelky a vozí hromady bonbónů. Co na Srí Lance děti nejvíc milují, jsou právě ty bonbony, nebo žvýkačky, limonády a malá pitíčka, hlavně že je to sladké 🙂 Takže vozte jim hlavně to. Propisky a pastelky a jiné už jsou tady běžně k dostání v obchodech a nejsou drahé. Pokud chcete udělat nějakou charitativní činnost, ptejte se. V okolí kde budete, určitě přivítají pomoc na provoz školky, nebo jiné organizace. Nebo si vyberte někoho, koho budete dlouhodobě podporovat. Takové činnosti jsou lepší, než jednorázové dary a vždy se najde někdo, kdo o někom takovém ví a dokáže to i kontrolovat. Proč to tady píšu? Protože právě turisté Srílanské děti kazí. Takže z toho plyne poučení pro nás pro všechny. Pomáhejte cíleně. Nedávejte peníze. Ani drobné, ani velké, ani malé.

Nekrmte zvířátka – psi jsou zde kapitola sama o sobě. Lidé psi nemají u domů, ale krmí je. Jakýkoliv pes může přijít k jakémukoliv domu a vždy tam najde něco k snědku. Psi mají dokonce svá teritoria. Několik domů, nebo kus pláže a pod. Co nesnědí lidé, neuchovávají to v ledničkách na potom, ale nakrmí tím zvířata. Zbytky nejedí jen psi, ale i kočky, kozy, krávy, opice…. Opice. Jsou drzé a nebezpečné. Jsou schopné vám ukrást i batoh. Natáhnete ruku s jídlem a utrhnou vám ji. Také si za to můžeme sami. Takže žádné jídlo před opicema neukazovat. V NP Yala u jednoho jeho vchodu kousek za vesnicí stojí už dokonce každé ráno fronta divokých prasat čekajících na hodné turisty. Takže tedy – prosíme, nekrmte zvířata.

Od května 2009, kdy zde skončila občanská válka je Srí Lanka, ve srovnání s ostatními turistickými destinacemi v této oblasti, relativně bezpečná země. Kriminalita je zde mnohem nižší a turisté se s násilím setkávají jen výjimečně. Samozřejmě i zde platí obecná pravidla ohledně opatrnosti stejně, jako v ostatních, mnohdy i mnohem vyspělejších zemích, jelikož k drobným krádežím dochází všude na světě.

Za zmínku též stojí obezřetnost hlavně ve večerních hodinách, kdy můžete potkat již „mírně naladěné jedince“. Pod vlivem alkoholu je možná rychlá přeměna nadšeného kamarádství přímo v nenávist.

Stejně tak se ve večerních hodinách nedoporučuje pohyb žen, bez doprovodu muže. Zde se zase pod vlivem alkoholu může projevit silně potlačovaná sexualita a mohlo by dojít k obtěžování. Platí to i v prostředí restaurací, kde se pohybují místní obyvatelé. Ženy zde chodí do těchto zařízení jen velmi sporadicky, téměř vůbec. Muži jsou zpočátku přátelští, když kouříte, občas chtějí cigaretu a stačí se na ně párkrát usmát a v dalších okamžicích už si myslí, že jste největší přátelé. Potom je těžké vysvětlit, že to tak není. Lépe si udržovat hranice už od začátku.

Zvýšené opatrnosti je potřeba dbát při pohybu na silnicích. Na zdejších komunikacích se jezdí vlevo. Takže je potřeba si uvědomit při přecházení silnice základní věc, která ovšem dělá problém drtivé většině turistů, prvně se rozhlédnout vpravo… Auta z pravé strany jsou u vás dříve!!!

Navíc zdejší řidiči mají poněkud svéráznější výklad pravidel a tak třeba jistota na přechodu pro chodce zde není totéž, jako na přechodu u nás.

Po setmění se pak dost často setkáte s neosvětlenými vozidly. Pozor především na neosvětlené cyklisty, které na rozdíl od ostatních vozidel není slyšet.

Co se týká hygieny, tak i v tomto případě je Srí Lanka již relativně bezpečná země. Samozřejmě základní hygienická pravidla platí i zde. Takže vodu doporučujeme pít balenou, omývat si ovoce a zeleninu apod. Ze zmrzlin jíst na ulici pouze balené nanuky. Normální zmrzlinu je možné jíst v až lepších hotelech.

Na Srí Lanku není potřeba mít žádné speciální očkování. Všude se sice doporučují antimalarika, ale malárie se zde již téměř nevyskytuje. Ve výjimečných případech je možné se setkat s horečkou Dengue, ale to jen velmi vzácně.

Při dodržování základních hygienických pravidel si můžete být jisti, že vše proběhne v pořádku. Je to stejné jako všude jinde ve světě. V Evropě když si dáte na ulici klobásu, občas také nedoběhnete včas domů 🙂

Na ostrově je velice hustá autobusová doprava. Takže je možné se autobusem dostat prakticky všude. Vedle lokálních autobusů, které jsou desítky let staré a kde skrze díry v podlaze můžete sledovat silnici, jsou zde i moderní klimatizované autobusy. Ty můžeme nalézt především na dálnici, nebo na spojích mezi vzdálenými velkými městy. Autobusová doprava je sice o něco dražší, než vlaková, ale ve srovnání s ČR velice levná.

Autobusy zde jsou soukromé (barevné) a státní (červené). Ty soukromé mají většinou o něco lepší úroveň a bývají vybaveny velkou obrazovkou, kde Vám neustále pouští místní, nebo hindu songy a masírují Vás hlasitou hudbou.
Určitě doporučujeme, i při pouhém pobytu na pláži, alespoň na pár kilometrů vyzkoušet nějaký místní spoj.

Vedle autobusové dopravy je možné cestovat i vlakem. Vlaková síť sice není tak rozsáhlá, jako autobusová, ale tam kde je, určitě na větší vzdálenost doporučuji cestovat raději vlakem, než červeným autobusem.
Hodně populární je též horská trať, která vede nádhernou krajinou, přes čajové hory. Zde se nabízí dech beroucí vyhlídky na hluboká údolí plná čaje.

Vlaková jízdenka má několik kategorií. Nejnižší třetí třída se turistům zpravidla neprodává. Pak je druhá, místenková a první třída. Na trati Colombo-Trinko ještě bývají doplněny lůžkové vozy.

Pokud jste se rozhodli cestovat vlakem, zde naleznete online jízdní řády:  https://eservices.railway.gov.lk/

Srí Lanka patří mezi země, kde silniční provoz je naprosto odlišný od normálního evropského provozu. Pro turistu, který nemá žádné zkušenosti s řízením v takovýchto zemích, se může jevit velice chaoticky. Když pomineme, že se zde jezdí vlevo, je zde spousta dalších úskalí číhajících na neznalého turistu. Místní řidiči a hlavně řidiči autobusů a náklaďáků ostatní řidiče moc nerespektují. Prostě kdo je agresivnější, ten jede první. Je třeba si především zvyknout na neustálé troubení, z kterého nezkušený řidičů často znervózní.

Proto pokud si chcete v klidu užít dovolenou a potřebujete auto pouze k tomu, abyste se na místních velice špatně značených komunikacích jednoduše dostali z bodu A do bodu B, raději to neriskujte. Je velice jednoduché najmout auto i s řidičem, který většinou poslouží i jako průvodce.

Toto samozřejmě neplatí pro fandy do motorizmu, pro které je určitě výzvou projet ostrov třeba na motorce, nebo tuktukem.

Obyčejný turista by si měl provoz prvně vyzkoušet, třeba na vypůjčeném skutru od hotelu apod., než se vrhne na cestu kolem ostrova.

Ale pozor!!!
   Na Srí Lance neplatí mezinárodní řidičský průkaz. Ten Vám poslouží pouze jako doklad, na jehož základě Vám vystaví místní řidičský průkaz. Teprve s ním pak můžete v klidu řídit.

Na internetu určitě naleznete spoustu diskusí o tom, jak je to zbytečné. Mnozí zde podrobně popisují, jak upláceli polici a podobně. Je to samozřejmě legrace a velké dobrodružství. Ale jen do té doby, než se něco stane. Pokud dojde k nehodě, nikdo Vás nezachrání a skončíte ve vězení.

Takže doporučujeme:
Než sednete za volant, nebo za řidítka, navštivte některý z úřadů, kde povolení pro cizince vydávají. Třeba zde:

Department of Motor Traffic (RMV)
Driving licence office - Werahera (mapa)
Department of motor traffic road
Boralesgamuwa, Katuwawala, Colombo
Tel: +94 11 25 7758

Jak získat dočasné řidičské oprávnění:

Připravte si sebou:

• passport
• kopii pasu - stranu s fotkou a stranu s visa nálepkou
• český řidičský průkaz (mezinárodní je nezajímá)

Postup, který celkově trvá maximálně hodinu:

• V budově H v hlavní čekárně dostanete pořadové číslo. Řekněte, že chcete „Temporary Driving Licenses for foreigners“.
• Pošlou vás do vedlejší místnosti k přepážce 1. Označená též „For foreigners“. Zde zkontrolují, zda máte vše potřebné, zapíší vše do PC, vyfotí vás webkamerou a vytisknou žádost, kterou podepíšete a pošlou vás s ní na přepážku 17 - 20.
• Na jedné z přepážek 17 - 20 naskenují do počítače kopie pasu a naskenují váš řidičák. Zeptají se, na jak dlouho chcete vystavit oprávnění. Můžete požádat do konce platnosti visa nebo jen na měsíc.
• U přepážky 31 - 35 ukážete žádost. Spočítají cenu a zaplatíte. Cena je 1000 LKR za každý měsíc platnosti oprávnění.
• U přepážky 14 - 15 vše zkontrolují a odsouhlasí vystavení oprávnění v PC. Pošlou vás k přepážce 31 (stejná, kde se platí poplatek).
• Na přepážce 31 již jenom vytisknou na A4 dočasné oprávnění pro řízení vozidla. Tím vše končí.

Ve většině hotelů a všech dalších ubytovacích zařízení zpravidla bývá dostupné připojení na internet prostřednictvím wi-fi. Obvykle však toto připojení bývá dost pomalé, díky přetížení sítě klienty.

Proto se určitě vyplatí hned po příletu si na letišti koupit sim kartu některé z místních společností.

Na ostrově je sice několik sítí, ale na základě dlouhodobých zkušeností doporučujeme pouze dvě nejrozšířenější. Dialog, nebo Mobitel. Obě mají celkem dobré pokrytí a jejich datové služby jsou levné.

Dialog má navíc velmi dobrou propojovací dohodu s ČR a díky tomu, je volání ze Srí Lanky do ČR velice levné.

Celoplošný zákaz používání dronů z bezpečnostních důvodů, byl koncem ledna 2020 zrušen. Nadále však platí zákaz používání dronů na většině památek a ve všech národních parcích.

Za porušení tohoto zákazu hrozí vysoké pokuty!

Pokud chcete natáčet na těchto místech, potřebujete speciální povolení. Více informací naleznete zde:   Civil Aviation Authority of Sri Lanka

Délka pobřeží Srí Lanky je 1340 km a sporadicky jsou kolem celého pobřeží hotely. Nejnavštěvovanější oblast je jihozápadní pobřeží, kde je většina hotelů využívaných českými cestovními kancelářemi. Bohužel i navzdory tomu, že jsou na ostrově mnohem krásnější a daleko vhodnější místa pro trávení odpočinku.  Záleží na každém, jak se nechá zlákat nabídkami CK.

Zde zmiňujeme pouze pláže, které jsou hojně využívány českými turisty cestujícími samostatně.