Po zakoupení vstupenek doporučujeme navštívit zdejší muzeum s řadou zajímavých exponátů. Po prohlídce muzea nechte automobil zaparkovaný na parkovišti a projděte kolem do komplexu krále Nishankamaly.

Muzeum a komplex krále Nisankamaly

Hned zkraje komplexu se nachází malé jezírko, jež sloužilo jako královské lázně.

Dále si zde můžete po pravé straně prohlédnout zbytky paláce krále Nisankamaly

Nejzajímavější částí tohoto komplexu je králova audienční síň. Její stěny jsou zvenčí zdobeny zajímavými kamenořezbami. Uvnitř jsou pak čtyři řady zdobených kamenných sloupů. Na každém sloupu je vyřezán emblém ministra, jež při jednáních sedával pod ním.

Čelu audienční síně vévodí obrovský kamenný lev.

Po návratu na parkoviště k vozidlu, dříve než se vydáte do palácového komplexu, se cestou ještě můžete projet po hrázi největšího jezera na ostrově zvaného Parakram Samudra. Toto jezero nechal vybudovat ve dvanáctém století král Parakrambáhu. 

Na konci hráze si můžete prohlédnout sochu tohoto krále s plány na výstavbu jezera.

Po té se vraťte k muzeu a přejeďte do hlavního komplexu historického města na parkoviště (označené jako P2)

Po průjezdu branou s kontrolou vstupenek se dáte doprava a projedete širokými zdmi, kde stávala strážní brána do palácového komplexu. Pře touto branou si povšimněte kamenného sloupu, kde jsou vytesána pravidla pro vstup do tohoto komplexu. Po zaparkování na parkovišti (označeném jako P2) si postupně prohlédněte celý komplex.

Původně to byla údajně sedmipatrová budova s tisíci pokoji. Zřejmě i zde, stejně jako ve starobylé Číně  „tisíc“ byl výraz pro mnoho. První tři patra tvořila zděná část, kde neobvykle silné zdi měli za úkol udržovat chlad i při vysokých venkovních teplotách. Až do třetího patra vedlo žulové schodiště, jehož zbytky se zde dochovali dodnes.  Zvenku jsou ve zdech hluboké zářezy, kde původně byly umístěny dřevěné, nebo žulové sloupy a v nápadných otvorech ve zdech byly uloženy dřevěné trámy oddělující jednotlivých podlaží. Horní část pak tvořila dřevěná nástavba, jejíž zbytky zmizely v čase. 

Zbytky základů prvního paláce vystaveného v Polonnaruwě, jež zde nechal vybudovat král Vijayabahu.

Po schodišti můžete sestoupit k malému, zajímavě navrženému bazénku, kde odpočívali králové a jejich nejbližší v dobách velkých veder. Zachovala se i část budovy, kde byla převlékárna a prostor pro masáže. Čerstvá voda sem byla přiváděna kamennými koryty a potrubím z nedalekého jezera. To bylo zakončeno dvěma krokodýlími hlavami, z jejichž tlam vytékala. Zpět byla odváděna do nedalekého kanálu, vytékajícího z jezera.

Na tomto místě král Parakrambahu pořádal všechny své audience a porady s ministry.
Zvenku je budova bohatě zdobená postavičkami a zvířaty. Před vchodem do budovy je krásný polonnaruwský měsíční kámen.

Schodišti vévodí dva dominantní kamenní lvi.

V čele sálu stál trůn, kde sedával král a po jeho stranách ministři financí a obrany.  Mezi jednotlivými sloupy pak seděli další ministři, jejichž emblémy byly vytesány do těchto sloupů. Povšimněte si, že jednotlivé znaky jsou odlišné.

Po té se vraťte na parkoviště a přejeďte do chrámového komplexu. Po výjezdu z palácového komplexu hned za křižovatkou vystupte z auta. Řidiče nechte pokračovat na parkoviště (označené jako P3), kam posléze přijdete a začněte s prohlídkou chrámového komplexu.

Pozor!

Celý chrámový komplex je posvátné místo! Nezapomeňte mít zahalena kolena a ramena.
Při vstupu do jednotlivých objektů si vždy vyzujte boty a sundejte pokrývku hlavy.

Nefotografujte se před sochami Buddhy, zády k nim!

Hned po vystoupení z automobilu uvidíte zbytky chrámu (v současné době probíhá rekonstrukce). Historie této hinduistické svatyně není přesně známa. Pravděpodobně byla vystavěna někdy kolem osmého století, čili o dvě stě let dříve, než se Polonnaruwa stala hlavním městem. Tato svatyně je zasvěcena Bohu Shivovi. Uprostřed nalezneme zbytky Shivova lingamu – hinduistického symbolu plodnosti.

Jediná stavba v Polonnaruvě, u které se dochoval klenutý cihlový strop. I přesto, že se jedná o buddhistickou svatyni, jak zvenku, tak prostorovým řešením, spíše připomíná hinduistický templ. Uprostřed se nachází torzo cihlové sochy sedícího Buddhy. Socha prý původně měla oči zdobené modrými safíry, které nádherně zářily v denním světle, jež na ně dopadalo horním oknem.  

Po obou stranách nalezneme vždy tři sochy, z nich každá z nich byla vytvořena z jiného materiálu (žula, křemen, vápenec).

Na žádném posvátném Buddhistickém místě samozřejmě nesměl chybět ani posvátný strom Bo. Ten okolo sebe měl ve většině případů postavenou kamennou terasu, nebo zdobený kamenný plot, jako v tomto případě.

Tuto zajímavou stavbu nechal postavit ve dvanáctém století král Nissanka Malla. Coby vášnivý Buddhista, na tomto místě trávil spoustu volného času, kdy si nechával od mnichů předčítat z posvátných knih psaných na palmové listy ola. Všimněte si excentrických, nádherně zdobených sloupů, jež držely střechu.

Zbytky ouzké dlouhé stavby, která ukrývala cihlovou sochu Buddhy. Z trasek uprostřed lze při troše fantazie rozpoznal ležící postavu.

Král Vijayabahu  po té co dobyl Polonnaruwu, chtěl přestěhovat hlavní město zpět do Anuradhapury. Když zjistil, že je již natolik zničena, aby mohl královské město přestěhovat zpět, nechal se v Anuradhapuře korunovat králem a vrátil se zpět do Polonnaruuwy. Zde postavil tuto svatyni, aby sem mohla být uložena posvátná relikvie Buddhova zubu.

Pro vznik názvu Atadage jsou dvě teorie. Ata znamená v sinhálštině sedm. Proto jedna verze říká, že celá budova byla postavena za sedm dnů. Druhá verze tvrdí, že v budově bylo uloženo celkem sedm posvátných předmětů, včetně Buddhova zubu.

Uprostřed posvátného čtyřúhelníku stojí socha Bodhisattwy. Bohužel je již dosti poškozená, proto není zřejmé, zda je to Maitri, nebo Awalokiteshwara.

( Bodhisattwa – budoucí učitel, který přinese novou filosofii, až buddhismus dovrší 5000 let a nebude jej možno praktikovat )

Toto neobvyklé ztvárnění dagoby nechal postavit král Parakrambahu. Sloužila k uložení posvátné relikvie Buddhova zubu, který sem král nechal přemístit z budovy zvané Atadage. Později král Nissanka Malla nechal naproti vybudovat nový chrám zubu zvaný Hatadage, kam posvátnou relikvii přemístil. Na toto místo nechal uložit Buddhovu misku na almužny.

Při vstupu do budovy se prohlédněte měsíční kámen, strážní kámen a balustrádu.

Postupem času  prošel měsíční kámen významnými změnami a v Polonnaruvském období se výrazně liší od vzhledu Anuradhapurského . Vzhledem k narůstajícímu vlivu hinduismu byl vyjmut býk, jelikož kráva je posvátné zvíře a nemělo by se po ní šlapat. Ze stejného důvodu byl vyjmut lev, jakožto symbol státnosti a znak králů. Tím ovšem výklad měsíčního kamene pozbyl významu a dále sloužil pouze jako dekorace.

 Strážní kámen taktéž prošel postupným vývojem a liší se od strážního kamene anuradhapurského především tím, že postava strážce má nohou dvě postavičky – Šankanidy a Patmanidy, pomocníků boha Query, znázorňujícího bohatství. Po straně ve dvou třetinách výšky je umístěn býk, vyjmutý z měsíčního kamene. Zde již ale neurčuje světovou stranu jako v Anuradhapuře.

Stejně tak balustráda byla pozměněna. Byl na ní k mytickému draku přidán lev, jež byl vyjmut stejně jako býk z měsíčního kamen.

Tuto svatyni nechal vybudovat král Nissanka Malla a byla sem přestěhována posvátná relikvie Buddhova zubu. Všimněte si zde, jak jsou obrovské kamenné bloky opracovány tak, aby přesně zapadaly do sebe a tvořili jakési přirozené zámky.

Pro vznik názvu Hatadage jsou dvě teorie. Hata znamená v sinhálštině šedesát. Proto jedna verze říká, že celá budova byla postavena za šedesát dnů. Druhá verze tvrdí, že v budově bylo uloženo celkem šedesát posvátných předmětů, včetně Buddhova zubu.

Gal Potha je největší deskový nápis na ostrově. Tento  mnohotunový kamenný blok má horní stranu rozdělenou na tři části. Na první je popsána doba vlády krále Nissanka Mally. Na druhé jsou popsány slavnosti a obřady, které zde byly vykonávány. Třetí pak popisuje královskou rodinu s královskou krví a končí nápisem: Pokud po smrti krále nenaleznete následníka královské krve, nedávejte korunu nikomu. Vezměte boty posledního krále, uložte je na trůn a uctívejte je jako krále samého.

Satmahal Prasada je netypickým ztvárněním dagoby na ostrově. Jedná se o běžný styl v zemích jako Kambodža, Barma, nebo Thajsko. Král Parakrambahu nechal tuto dagobu postavit na památku své diplomatické mise do Barmy. Odtud si zpět do země přivezl kmérské řemeslníky, kteří tuto stavbu postavili přesně v jejich stylu.

Tím končí prohlídka chrámového komplexu. Po schodech sejděte na parkoviště a dále pokračujte automobilem. 

Cestou odpočte z hlavní cesty doprava.

Tuto dagobu postavila ve 12. stol. za pomoci krále Parakrambahu královna Rupavati. Jedná se o netypický styl dagoby. Zajímavostí je, že do středu stavby vedlo schodiště. Kolem dokola se nachází zbytky svatyní a na zemi leží poškozená socha Buddhy.

Historie této hinduistické svatyně není přesně známa. Pravděpodobně byla vystavěna někdy kolem osmého století, čili o dvě stě let dříve, než se Polonnaruwa stala hlavním městem. Tato svatyně je zasvěcena Bohu Shivovi. Uvnitř nalezneme Shivův lingam – hinduistický symbol plodnosti. Tento templ je i v dnešní stále funkční a dvakrát týdně zde probíhají náboženské obřady, kdy si sem lidé z okolí chodí pro požehnání.

 Po návštěvě těchto dvou míst se vraťte na hlavní cestu a pokračujte dále do prostoru bývalého klášterního komplexu.

Cestou budete projíždět jakousi veřejnou zónou, která byla přístupná nejen královské rodině a mnichům, ale otevřenou pro širokou veřejnost. Zde si povšimněte zbytků staveb, které dříve bývaly jednak různé svatyně, ale hlavně tvořily souvislou řadu zděných budov, jež po obou stranách lemovali cestu. Celek vytvářel jakousi obchodní třídu, kterou již ve 12 stol. tvořily zděné obchody.

Po té, co dojedete k dagobě Rankoth Vehera, vystupte z automobilu a pošlete ho na parkoviště (označené jako P4) Sami dále pokračujte pěšky. 

Nejvyšší stavba historické Polonnaruwy. Nechal ji ve dvanáctém století postavit král Nissanka Malla, na žádost jedné ze svých královen, po vzoru anuradhapurské dagoby Ruwanwelisaya. Tato stavba má v průměru 170 metrů a je 33 metrů vysoká.

Jelikož v tomto rozsáhlém komplexu vždy žilo několik tisíc mnichů, muselo pro ně být vybudováno i patřičné zázemí. Neodmyslitelnou součástí byla i nemocnice. V kronikách se uvádí, že již v dávných dobách zde působili lékaři, kteří krom běžných ayurvedických procedur, prováděli i těžké chirurgické zákroky.

Zde si prohlédněte zajímavý předmět, podobný sarkofágu. Jedná se o jakýsi operační stůl.

Když král Parakrambahu nastoupil na trůn, byla morálka mnichů velice špatná. Podepsal se na ní především vliv Cholských nájezdníků, kteří zde řadu let působili. Proto král sezval nejvýznamnější mnichy z celé země, kteří začali s osvětou. Ti si postupně na toto místo zvali a vzdělávali jednotlivé mnichy, aby znovu obnovili správný Buddhistický řád. 

Tuto svatyni nechal ve dvanáctém století vystavět král Parakrambahu. V ruinách této velmi vysoké svatyně naleznete torzo sochy stojícího Buddhy. Kolem ní vede jakási chodba, kterou se na důkaz úcty k velkému učiteli procházelo kolem sochy. Dnes již toto nedoporučujeme, vzhledem k velkým nánosům netopýřího trusu. Pokud se i navzdory tomu rozhodnete chodbou projít, procházejte ve směru hodinových ručiček. V podhledu nade dveřmi na straně si povšimněte zbytků fresek, jimiž byla svatyně zdobena.

Pozor! Posvátné místo! Při vstupu nezapomeňte mít zahalena kolena a ramena, vyzout boty a sundat pokrývku hlavy. Nefotografujte se před sochou, nebo zády k ní.

Hned v sousedství se nalézá pohřební dhagoba. Ta se od památeční liší tím, že nemá špičku a nahoře je plochá. Takovéto stavby sloužily k ukládání popela po kremaci významných osob.

Dnes již opravenou, bílou dagobu do tohoto komplexu nechal postavit král Nissanka Malla a nazývá se Kiri Vehera.

Od této dagoby již pokračujte dál na parkoviště. Řidiče ještě nevyhledávejte a projděte přes parkoviště do prostoru bývalého kláštera.

Klášter Gal Vihara, kvůli své poloze na severu města, byl původně nazývaný Uttararama temple. Nechal ho ve dvanáctém století vystavěl král Parakrambahu a bylo zde ubytováno několik tisíc mnichů. Součástí byly čtyři sochy, vytesané do jedné skály, které jsou dnes nejvýznamnější památkou, kterou dnes můžeme v Polonnaruvě vidět.

Pozor! Vstupujete na posvátné místo. Nezapomeňte mít zahalena kolena a ramena, vyzout boty a sundat pokrývku hlavy!

Nefotografujte se před sochami, zády k nim!

První socha je necelých pět metrů vysoká. A znázorňuje Buddhu v meditační pozici. Rysy v tváři prozrazují, hlubokou meditaci, těsně před tím, než dospěl do Nirvany.

Druhá socha vysoká jeden a půl metru je schovaná v malé jeskyňce vytesané do skály. Buddha zde má lehký úsměv a září z něho spokojenost. Měla by znázorňovat Buddhu, krátce po té, co dospěl do Nirvany.

Na důkladně opracované rovné ploše mezi druhou a třetí sochou. Naleznete rozsáhlý nápis vytesaný do skály. Tento nápis se nazývá Polonnaruwa katikavata. Pochází z dvanáctého století a je na něm popsáno období vlády krále Parakrambahu.

Třetí socha, necelých osm metrů vysoká, znázorňuje Buddhu v naprosto neobvyklé pozici. Je několik teorií ohledně významu této neobvyklé sochy. Dokonce se objevují názory, že to se nejedná o Buddhu.

Poslední, čtvrtá, čtrnáctimetrová ležící socha je největší sochou, kterou můžeme v Polonnaruvě spatřit. Znázorňuje Buddhu v tkzv. parinirvaně – čili po té, co odešel z tohoto světa.

  Pokud Vám zbylo po návštěvě kláštera Gal Vihara ještě trochu času a polonnaruwa Vás stále ještě nenudí, Můžete navštívit další tři zajímavá místa.

O kousek dál po levé straně naleznete netypickou kamennou kašnu. Její tvar připomíná velký lotosový květ. Toto místo zřejmě sloužilo k odpočinku pro královskou rodinu.